Terárium - pohled za oponu

V minulém díle jsme si představili terárium z pohledu pozorovatele. Dnes to bude tak trošku pohled za oponu.

Nečekejte, prosím, kdoví jak složitou technologii. Všechny pokusy počítačových nadšenců prošpikovat prostor pro živočichy supr dupr počítačem řízenou elektronikou totiž záhy ztroskotají na jednoduchém faktu: příroda je tu mnohem déle než my lidé a má to za ta léta "najeté". Je tedy jen třeba vytvořit základní okrajové podmínky a zbytek si již "dorovná" sama.

Osvětlení

Dostatek světla je důležitý jak pro život chovaných tvorů, tak i pro rostlinstvo, které ze světla a dalších živin "staví" samo sebe. V našem případě byl použit LED pásek o vysoké svítivosti. Při pokusech kam jej umístit se jako optimální jevila přední část terária hned pod stropem. Jen trochu vadilo, že část světla vychází ven z terária a naopak vzadu nahoře měly rostlinky rostoucí na pozadí poměrně velikou tmu. To jsme vyřešili výrobou nástavce (na 3D tiskárně), který umožnil přilepení LED pásku pod úhlem, který umožňoval osvětlit všechny partie terária.

Rozdíl je poměrně výrazný a tak i rostlinky co jsou ve vyšších "patrech" budou mít dostatek světla.

před

... a po

Tímto "fíglem" bylo dosaženo hned dvojího efektu. Jednak máme světlo tam, kde jej potřebujeme mít, a pak došlo k odstínění světelného toku směrem k pozorovateli, takže pokud se díváme na terárium, v podstatě nevnímáme, odkud světlo přichází. Poskytuje to nerušený pohled. Prostor terária je bohatý na úkryty a stinná místa, takže si hádě může najít místečko, které mu dobře vyhovuje.

Topení

pro udržení tepelné pohody budoucího obyvatelstva jest třeba poskytnout "plazíkům" také něco tepla. Terária bývají zpravidla podlouhlá a tak se jeden konec volí jako vytápěná (nasluněná) sekce a ten druhý jako chladnější část. Pro naši potřebu jsme zvolili vytápění pomocí infrazářiče. 

Jeho výhodou je, že poskytuje směrový zdroj tepelného záření (to zajišťuje ten reflektor) a nevydává viditelné světlo (o to se "stará" půlkruhový topný modul který je chráněn kovovou síťkou). Na povrchu zvenčí je natažen silikonový kryt (zelený), který se ale také po zapnutí zahřeje, takže zvážíme ještě nějakou další ochranu.

Ovládání

Máme tedy světlo a teplo, jen je trochu otravné si vždy ráno vzpomenout, že se to má zapnout a večer zase vypnout. Pokud si to někdo nechá tak, OK, ale určitě několikrát zapomenete jedno či druhé. Je tedy vhodnější celé to zapínání a vypínání ponechat na automatu, který to provede vždy a vy si můžete klidně přispat. 

Není to nic složitého, takovým automatem jsou spínací hodiny, resp. časové relé. Ať jedno či druhé, obojí dokáže v daný okamžik stisknout pomyslný vypínač a sepnout okruh 230V/50Hz a v jiný okamžik jej zase vypnout. Jednotlivé časy se dají pomocí tlačítek nastavit a pak to již spíná podle toho, jak jste to vymysleli. Spínacích hodin je spousta a mnohé umí i další funkce, ale pro naše účely se hodí ty základní, co dokáží zapnout a vypnout.

Jedno relé spíná světlo a to druhé topení. "No jo", řeknete si. "Co když toho tepla bude příliš, a ten had se upeče?" Ano i to by se mohlo stát. Je tedy vhodné doplnit okruh spínání topení ještě o termostat, který bude pomocí teploměrného senzoru hlídat, aby se vyhřívaný povrch příliš nezahřál a naopak sepne topení, když vychladl pod nastavenou mez.

Aby se jednotlivé hodiny jen tak "neplandaly" na drátech, bude dobré je připevnit. Ty spínací hodiny na obrázku jsou pro montáž na tzv. DIN lištu. Když ji nemáte, nebo, když ji potřebujete (jako já), kolmo ke stěně, tak nezbývá než si danou součástku vytisknout na 3D tiskárně.

Do rámečku vlevo se zacvakne termostat, do lišty vpravo se zacvaknou jednotlivá spínací relé.

Řídicí "centrum" takto může být schováno za dvířky skříňky, na které stojí samotné terárium. Tím, že je vše de-facto "v luftě" a vedeno "pod stropem",  nikde se neválí dráty a je dán prostor pro uložení neelektrických věcí, které jsou pro práci s teráriem také potřeba.

Co se do prvního příspěvku nevešlo

součástí pozadí jsou i dva speciální "květináče". 

V čem jsou zvláštní? Inu jsou to výtisky na 3D tiskárně, které vypadají jako kámen, či kus skály. "Kameny" jsou duté a mohou tedy obsahovat substrát a "skalní" rostlina tak má dobré podmínky pro růst (bez květináče by to tam těžko drželo). Máme je použity na několika místech.

Malými štěrbinovými otvory v květináči může odtéct přebytečná voda, nebo jimi prorostou kořínky zasazených rostlin. Po čase dojde vlivem vlhkosti ke zkřehnutí materiálu (je z biologicky odbouratelného plastu), ale to již v okamžiku, kdy bude rostlina pevně zakořeněna a integrována do okolního podkladu.