Královédvorsko ve FS2020

11.09.2020

Když jsme se před nedávnem poprvé seznámili s novým Flight Simulátorem 2020, a trochu poodhalili roušku tajemství, slíbili jsme si, že se k němu vrátíme. Jako správní patrioti si dnes ukážeme, jak se tvůrcům podařilo ztvárnit místa, která důvěrně známe z létání po okruhu a v pracovních prostorech kolem letiště ve Dvoře Králové nad Labem. 

Jak již bylo uvedeno v minulém článku, celá scenérie FS2020 je vytvořena ze satelitních snímků a digitálního modelu terénu. Když se tyto dvě věci dají dohromady, vznikne hrbolatý zemský povrch, na kterém jsou velmi přesně "vyfotografovány" obrysy budov, silnic, lesů, apod. Aby nezůstalo jen u "fotografií", použili tvůrci scenérie robota, tj. program, který z těch satelitních snímků "vyzobal" jednotlivé baráčky, stromečky, silnice a silničky, vodní toky a plochy a to celé náležitě otexturoval (tj. potahnul obarvenou tapetou a přidal i mechanicko-optické vlastnosti). Tyto objekty pak "posadil" na ten zvrásněný podklad.  Tak se stalo, že po silnicích jezdí auta, voda se vlní a odráží sluneční paprsky, a stromům při pohledu z blízka se hýbou větve. Dokonce i tráva se zlehka pohybuje, když do ní foukne vítr. 

Je zřejmé, že při takové práci se ta mašina ne vždy optimálně "trefí", protože např. barvu fasády si musí prostě vymyslet a tvar střechy také (to se z půdorysu uhodnout nedá). Tak se stane, že člověk při pohledu z blízka narazí na objekty, které v reálu mají jinou výšku a tvar a naopak některé výškově členité objekty jsou zarovnány "do latě" a netvoří dominanty, na které je oko běžného pozorovatele navyklé. 

Naprosto stejným způsobem ten šikovný "robot" kousek po kousku, snímek po snímku přechroupal celou planetu. Jedná se o v historii naprosto ojedinělý případ, kdy někdo takovým způsobem nasadil tuto technologii v globálním měřítku. 

Abychom si vytvořili představu o tom, jak přesně se to té mašině povedlo, a s čím vším se musela při nelehké práci vypořádat, použijeme příklady z nám dobře známého Královédvorského okolí.


Letiště Dvůr Králové nad Labem

Krásným příkladem jak se robot může "utnout" je právě skupina objektů na letišti LKDK.

Domeček úplně vpravo je ve skutečnosti dvoupodlažní chata v rekreační části letiště. Vysoká budova hned vedle ní, co vypadá jako autosalon, je bazén - požární nádrž. Ne že bychom měli na letišti rovnou krytou plovárnu, ale mašina "usoudila", že to bude budova a střecha je v barvě vody v požární nádrži. 

pozn. s bazény je ten robot všeobecně na štíru, i koupaliště ve Dvoře Králové je vygenerováno jako nízká budova se světle modrou střechou. 

Stromy v okolí chaty nejsou žádné a přitom jsme je káceli poměrně nedávno. Vypadá to, že se automat zaměřil na objekty a již nevěnoval pozornost vegetaci v jejich nejbližším okolí.

Světle béžová budova uprostřed areálu je Hangár 2. Jsme navyklí, že má dřevěná vrata natřená na tmavě hnědo (palisandr) a obloukovou střechu, ale tohle všechno se prostě z půdorysného snímku nachytat nedá.

Dále vlevo následuje ulička, což je správně. Šedivá budova více vlevo vznikla "digitálním" spojením letecké dílny a hangáru 1. Celek zakončuje provozní budova mírně vystupující do popředí, což je také správně. Jen na ni opět chybí detaily jako sloup u vchodu, balkon a na střeše řídicí věž. 

Před provozní budovou je stylizované bistro "U vrtule" a poslední budovou v areálu je bencalor (pumpa) - na snímku úplně vlevo. Betonu mezi hangárem a místem pro plnění pohonných hmot není mnoho (ten je patrný až při pohledu z výšky).

Letištní pohybová plocha i odbavovací plocha je osázena bujnou vegetací. Tráva je vysoká až po břicho C-172.

Je prostě znát, že na tu scenérii v této lokalitě nesáhla lidská ruka. Na druhou stranu se tím otevírá velký prostor pro tvorbu uživatelských doplňků, které mohou z takového prvního přiblížení vyrobit areál "éňo-ňéňo". 

pozn. doplněk pro scenérii ve FSX již existuje, uvidíme, jak se Microsoft postaví k možnostem uživatelského doplňování základní scenérie vlastními výtvory uživatelů.

Při pohledu z ptačí perspektivy jest viděti, že areál vypadá mnohem věrněji a jeho předlohou byl nějaký ze starších satelitních snímků. Chybí hangár 3 i budovy Lestavu, chybí i celý komplex "bydlíků" ve východní části letiště. Areál Juty (na snímku pod levým křídlem), ještě nemá rozměry, které má dnes. 

Zde se dostáváme k zajímavému zjištění. Hangár 3 zcela jistě již existoval v roce 1998 (mám zjištěno, že kluci v něm již hangárovali tenkrát nově postaveného Tuláka). Bistro "U vrule", nebo prostě objekt, který stojí před provozní budovou, tam zcela určitě byl již někdy v letech 1992/93. Bydlíky ve východní části úplně chybí. Např. Vepřekovic maringotka tam byla od roku 2004.

Naproti tomu základová deska hangáru v západní části letiště - na snímku výše ten bílý čtverec - existoval ne dříve než 2014/15. Můžeme tedy dovodit, že scenérie je poskládána z časově rozdílných snímků. Objekty jsou staršího data (logicky nějaký čas trvalo jejich zpracování, takže se muselo s prací začít s předstihem a použít tehdy dostupné snímky), zatímco čistě mapový podklad (geografická textura zemského povrchu) je z doby pozdější. 

To ovšem navozuje domněnku, kdy by na topografickém orto-foto podkladu měl být minimálně půdorys/střecha později vzniknuvšího objektu. Ale ona tam není. Při bližším ohledání zjistíme, že tato místa byla dodatečně "vyzeleněna" podobně jako dvě betonová T-čka před Hangárem 2 pro kotvení 2 Čmeláků a návěstní plocha (vykládací čtverec). Čili můžeme směle konstatovat, že fotografický podklad scenérie byl s největší pravděpodobností ještě dodatečně retušován.

Globální scenérie nejspíše byla postupně generována v průběhu prací na mapových podkladech a tak lze v jednotlivých částech světa očekávat časově rozdílné podání výsledné scény.

pozn. ve Dvoře můžeme vidět budovy mnohem mladší (Tesco, Kaufland), takže patrně byly objekty generovány v několika časově odlišných dávkách 

 

Město Dvůr Králové nad Labem

Z letiště do města


nádraží a Podstráň (5.květen)


Zálabí


ZOO a Safari


sídliště "Za vodou"


Strž - světle modrozelená střecha školy (vpravo) se povedla stejně jako charakteristický tvar střechy domova pro seniory (vlevo nahoře)


Vorlech, Labe se splavem a stadionem a nahoře pod lesem nemocnice


Podhart, sídliště nad oční školou - ještě tam není kruhový objezd


Nebíčko


"Bayerák"


Schulzovy sady, "Okres" - ten se povedl, pošta ...


Žižkov


autobusové nádraží, Kaufland, Inzat, ...

za mostem již je kruhový objezd, u lázní také


centrum města - chybí tu dominanty jako kostel a Šindelářská věž (cosi kulatého tam je, ale má to plochou střechu)


Hrubá luka, čistírna odpadních vod a vzadu letiště


Okolí Dvora Králové

Žireč


Kuks a vzadu Jaroměř


Přehrada (zde je také prostor pro vylepšování) a vzadu Zvičina


Třebihošť


ULL plocha v Třebihošti a vpravo vzadu Zvičina


Pohled na východ přes vrchol Zvičiny do královédvorské kotliny


Závěrem

Vezmeme-li v potaz určitou systémovou nedokonalost a zjednodušení, jaká musela být použita, aby vůbec mohla tak složitá scenérie vzniknout, dojdeme k závěru, že scéna je tvořena pro pozorování z výšky minimálně 300m, což je běžná výška pro provádění většiny VFR letů. Čím jsme výše, tím méně patrné jsou místní nepřesnosti a člověk více vnímá krajinu jako jeden celek tvořený městy, lesy, loukami a kopci - tím více vnímá uměle vytvořenou scénu jako skutečnost. Rozsah celého pojetí je impozantní.


Příště se podíváme třeba někam dál