Modeláři

Stavění modelů - začínal tak mnohý budoucí letec a někteří piloti ve volných chvílích modelaří dodnes. De-facto modelařina je i součástí procesu konstrukce velkých letadel. Začíná se modelem pro ověření celkové koncepce, pak modelem pro foukání v aerodynamickém tunelu. Zde všude je třeba co nejvěrněji napodobit tvar a parametry budoucího velkého díla.

Stavění modelů budoucího adepta létání jednak naučí, z čeho se letadlo skládá, a seznámí jej také s používanými materiály a ovládacími prvky. Je to disciplína, která nestrpí polovičatost - ta se obvykle vymstí záhy na vzhledu, letových vlastnostech, či celkové životnosti stroje.

Práce na modelech v člověku formuje vlastnosti důležité pro budoucí letecký výcvik v pozdějších letech. Proto je velmi vhodné nejprve začít s modely a pak přejít na létání s většími letadly. Je pravidlem, že letečtí žáci, kteří mají modelářskou průpravu mnohem lépe chápou základy aerodynamiky a mechaniky letu, stavbu letadel a používané materiály. Kdo si párkrát zažil to, že po pádu modelu tzv. "na ruce" (chyba většinou bývá u osoby, co ovládá páky vysílače), a musel po večerech lepit a opravovat, naučí se myslet více dopředu - před letadlem - a předvídat možné následky uvažovaných manévrů a zvolit ten - pro danou situaci - nejvhodnější a bezpečný.

I to je důvod, proč jsou modeláři na letišti vždy vítáni. Pokrok v technologiích umožňuje stavět modelářské skvosty, nad kterými se tají dech a které svou náročností stavby mnohdy dosahují složitosti stavby skutečného letadla.